Aktuality

Lenka: Ve vězení jsem si hodně věcí uvědomila

Přečtěte si další ze série příběhů našich klientů.

Poprvé Lenka (28) ukradla peníze už jako dítě – na popud otce. Podle jejích slov to byl začátek tragické budoucnosti. Pak se k tomu přidaly drogy, automaty a nakonec Lenka skončila ve vězení. Stala se také matkou dvou dětí, které teď nemá ve své péči.

Lenko, jak tvůj životní příběh začal?

Byli jsme normální rodina. Rodiče pracovali, věnovali se nám, dětství jsem měla šťastné. Ale okolo mých 12 let začal otec blbnout a zatáhl mě do jedné krádeže, kdy jsem odcizila 80 tisíc korun. Choval se postupem času ke mně jako ke kamarádovi. Já na něj byla velmi fixovaná a chyběla mi otcovská láska. Myslím si, že to bylo hlavním spouštěčem mé tragické budoucnosti.

Pak se ke krádežím přidaly drogy?

Na střední škole jsem poznala staršího partnera, který užíval drogy. Já byla velmi zamilovaná a lehce se nechala stáhnout. A od toho se odvíjelo vše, docházka do školy, chování. V prvním ročníku mě vyhodili za ublížení na zdraví a neomluvené hodiny. Zkoušela jsem jít na jinou školu, ale vydržela jsem tam jen týden. Denně jsem užívala drogy, nechodila do školy, ani do práce. Na rok jsem si našla brigádu, ale pak už jsme s přítelem jen kradli. Po čase jsem i denně hrála automaty.

Foto ilustrační

A tenhle způsob života ti vyhovoval? Nesnažila ses to někdy změnit?

Na drogách mě to bavilo, cítila jsem z toho velký adrenalin. Trestnou činnost jsem páchala jen kvůli drogám a rychle vydělaným penězům. V 18 jsem otěhotněla a přítele zavřeli. To mě nakoplo a já přestala užívat, bohužel jen po dobu jeho uvěznění. Ve 23 letech jsem otěhotněla podruhé, kdy jsem měla jiného partnera, který také užíval a páchal trestnou činnost. To jsem ani nepřestala brát v těhotenství. Pořád jsem fetovala. Naštěstí mám obě děti zdravé, dcera je v péči mé matky a syn u bývalé tchyně. Máme krásný vztah, s malou jsem v kontaktu denně, syna mám na víkendy.

Za krádeže jsi také skončila na několik měsíců za mřížemi.

Do trestu jsem nastoupila sama, kdy mi přišel nástup na 7 měsíců. To jsem už byla před nástupem 3 měsíce čistá, protože jsem věděla, že je toho moc. Po nástupu na vazbu jsem měla ještě několik soudů, dostala jsem 45 měsíců. Paradoxně mi vězení ale spíš víc dalo, než vzalo. Nastoupila jsem na specializované oddělení pro léčbu ze závislostí. Hodně věcí jsem si uvědomila, dala jsem si určité cíle, které si postupně plním.  Našla jsem si smysl života, začala jsem se mít ráda, což považuji za velmi důležité. Život jsem si překopala od základů. Měla jsem ale také velkou podporu rodiny, která mě navštěvovala.

Jak dlouho jsi ve vězení strávila?

Pustili mě po 19 měsících. Ve výkonu jsem si zmapovala dluhy a vyřídila jsem si vše proto, aby mě pustili dříve. I když jsem 13 soudně trestaná, povedlo se, a to hlavně také díky mé mamince, která mě držela, měla jsem v ní velkou oporu i potom na svobodě. Nechala mě u sebe bydlet.

Jak ses dozvěděla o RUBIKONU?

Už na besedách ve věznici mě to velmi zaujalo a začala jsem s RUBIKONem spolupracovat. Pak na svobodě jsem je ihned kontaktovala a stala se klientkou. V té době bylo v RUBIKONU volné tréninkové místo jako provozní asistent. Chopila jsem se příležitosti, prošla jsem výběrovým řízením a stala se plnohodnotným členem týmu.

Teď už máš ale jinou práci…jsi spokojená?

To jsem! I když někdy jsem strašně psychicky vyčerpaná. Nechci prozrazovat přesně, co dělám. V práci o mé minulosti neví, jen vedoucí. Nechci, aby to věděli, jsem teď jiný člověk. Pracuji také jako konzultant na univerzitě, kde přednáším budoucím sociálním pracovníkům svůj příběh. A také jako mentorka pro RUBIKON Centrum. To mě velmi nabíjí. Mám potřebu lidem pomáhat. Drogy už mě  vůbec nelákají a ani automaty.

Foto ilustrační

Jak se ti daří splácet dluhy?

Dluhy pomalu splácím, mám několik exekucí na plat. Teď řeším s RUBIKONem insolvenci. Čekala jsem na to, až budu mít v práci po zkušební době. Bez RUBIKONU bych ani nevěděla, že můžu jít do insolvence.

Hodně si toho už zvládla, máš ještě další cíle?

Některé cíle už jsem si splnila a dávám si další. Jsem rok na svobodě, absolvovala jsem doléčovací centrum, udělala si řidičský průkaz, mám svůj vlastní byt, práci a super vztah s dětmi a celou rodinou a jsem šťastná! Myslím si, že je velmi důležité, aby člověk měl nějaké cíle, třeba malé, ale když jich dosáhne, hodně ho to nakopne dopředu. Mojí motivací jsou hlavně mé děti. Časem si je chci vzít do péče, ale musím si dát pořádně život do kupy, vím, že jsem ještě na začátku. Nechci nic uspěchat, chci být připravená. Jsem s nimi v kontaktu denně, takže jsem šťastná. Také bych si chtěla dodělat vzdělání, opravdu je to v dnešní době velmi důležité.

Další příběhy